D´Artagnan na výstavě

Dne 10.08. se konala 3. Oblastní borůvková výstava psů, které se zúčastnil se svojí paničkou D´ Artagnan. Dártíkovi se vedlo moc dobře, nastoupil do otevřené třídy, kterou vyhrál.

D´Artagnan

třída otevřená: Výborný 1, vítěz třídy

ERWINEK - Erwin Tadeas Aurea Rosa

*19.02.2010  †27.07.2025

Nejsou slova, která by vyjádřila bolest z odchodu. 

Erwinek se před 8. lety stal mou srdcovkou. První setkání bylo na výstavě ve Džbáně, kde se s Ariankou k sobě náramně měli a byli krásný pár. Po dvou letech se narodil vysněný vrh C, kde se jedna holčička stala neodmyslitelnou součástí naší smečky a jmenuje se Cleopatra, nebo-li Erwinka. Erwinek zanechal stopu ve všech potomcích, v Clee nejvíce. Erwinka s Indym jsem hlídala pravidelně 2x do roka. S jeho úžasnou paničkou Bárou jsme si sedly a ona věděla, že u mě mají veškerou péči. O to to je pro mě vše emotivnější, protože těsně před jeho odchodem jsem ho hlídala 14 dní. Plno věcí jsme s Bárou probíraly...a věděly jsme, že se jeho konec blíží. Erwinka jsem ňuňala, ještě jsem ho ostříhala, měl mou veškerou péči, z práce jsem se na 14 dní uvolnila... Když Bára s klukama odjela, po 2 dnech mi psala, že se Erwinkovo stav zhoršil...za další dva dny ještě víc. V onu chvíli mi přišla zpráva, abych zapálila svíčku... V tichosti jsem zapálila svíčku a byla na dálku přítomná s Erwinkem a Bárou, pro kterou to bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí! Erwinek odešel 27.07. chvilku po 22 hodině obklopen svojí úžasnou a milující rodinou. Erwinku, vím, že si se mnou přijel ještě rozloučit, Ty víš, co jsi pro mě znamenal a jak moc jsem tě milovala! Baruš, Tobě děkuju za vše! Za možnost poznat úžasného psa, který dál žije ve svých potomcích a děkuju za důvěru, kterou jsem v Tobě měla.

Erwinku...nikdy nezapomenu! Sbohem... 

Erwinek s Indym u nás na 14 dní

Půl roku uteklo jako voda...a Erwinek s Indym k nám opět přijeli. Erwinkovi už zdravíčko neslouží...dostal kšírky, abych ho mohla zvednout, pak si ťapkal svým tempem...na procházky chodil zvlášť sám, nebo se Sofinkou. Když chtěl napít, nebo piškůtek, tak si štěknul, navečer jsem si k němu lehala...mazlila ho a pusinkovala...to měl moc rád :o).

Indyánek je naštěstí samostatný :o), když si s ním nechtěla hrát maminka Arianka, hrál si sám :o). Na procházkách poslouchal na 100%. A jelikož nebylo moc času na blbnutí a mazlení, protože čas a moji péči potřeboval hlavně Erwinek, krásně jsme to všechno zvládli. 

Červenec