Informace o nás

 

Když mi bylo 15 let, dostala jsem k narozeninám od taťky pejska - malou černou holčičku Špice, dala jsem jí jméno Šarlotka

a tím začal můj život se zvířátky. Pro Šarlotku jsem si jela do malé vesničky Hájek u Ostrova nad Ohří. Šarlotka byla ze dvou narozených holčiček ta menší a drobnější, avšak byla to láska na první pohled! Narodila se 2.5. roku 2000. Tatínek byl dovezen z Anglie, maminka pocházela z CHS v ČR. Učila jsem se od ní...ona ode mě a byly jsme jak jedna duše.

Poté jsem poznala mého budoucího muže Davida, který se do mě zakoukal právě přes mojí Šarlotku :-). Šarlotka byla velice společenský pejsek, jezdili jsme pravidelně na dovolenou a u večeře v nějaké restauraci nesměla chybět. Roky s ní pluly tak rychle...a tak krásně.

V roce 2007 jí byl nalezen uprostřed hrudi nádor, který jak rostl, tlačil na prudušnici a tak se občas objevovalo kašlání. Kolik slz jsem po večerech vyplakala...

Začátkem roku 2012 po odběru krve a moči zněl verdikt: chronické selhávání ledvin a jater! Od doktorky jsem odcházela s taškou léků a uplakanýma očima. Avšak rozhodly jsme se bojovat. Léky jsem míchala do dobrot a radovaly jsme se z přicházejícího léta, ale ve skrytu duše jsme začali plánovat na červen naší poslední společnou dovolenou :-(.

Na podzim, přesněji 17.11.2012 Šarlotka celé ráno prozvracela, jela jsem na pohotovost, jelikož naše doktorka měla volno ve svátek. Po příjezdu z pohotovosti v KV mi Šarlotka upadla do bezvedomí! Vzala jsem její bezvládné tělíčko a začala s oživováním, POVEDLO SE! Poté se to opakovalo ještě 2x, byla jsem nucela volat soukromě naší paní doktorce ve Vintířově. Jela k sobě do ordinace a poslala mi nejsilnější léky se slovy, pokud tyto léky nezaberou...čeká nás těžké rozhodnutí. V ten den byl manžel pracovně pryč...bylo mi tak těžko, ale musela jsem bojovat.

Musela jsem se naučit píchat injekce, které jí odvodňovali plíce (nádor) a zabraňovali zvracení. Nebylo to časté...někdy byl dobrý den, někdy horší. Vánoce 2012 jsme oslavili s těžkým srdcem a užívali se každý den se Šarlotkou!

V únoru roku 2013 to šlo z kopce, střídali jsme se s Davidem, já si brala v práci volno... až přišel TEN NEJHORŠÍ DEN 18.3.2013. Když David volal veterinářce...zvedla telefon a věděla! Domluvili jsme se, že k nám přijede domu ve večerních hodinách. Když se před půl 9 večer otevřeli dveře, přišla tma...černá kabela se smrtící látkou byla tak opravdová, že jsem myslela, že uteču. Zapálila jsem svíčku, Šarlotku vzala do náruče, hladila jí a tak jsem jí nechala odejít na druhý břeh. Ač je to více jak čtyři roky...bolest se nedá vyslovit a slzy se kutálí po tvářích pořád! Navždy zůstane v našich srdcích!!!

 

Ovšem život bez zvířat neni ono a tak po 2,5 měsících jsme si domu přivezli GR Sofinku - Bumble Bee z CHS Neposlušné štěně.  Sofinka nás očarovala už přes fotky posílané chovatelkou. Je to velice společenská slečna a tak jsme se rozhodli udělat jí stránky a informovat o jejím životě postupně.

 

V roce 2015 přivedla na svět Sofinka svůj první vrh. Z tohoto "osudového" spojení jsem si nechali fenečku jménem Aria. Holčičky nám dělají radost, jsme rádi, že je máme.

Dnes to jsou přesně 3 roky (18.3.2016) co odešla Šarlotka. Nikdy bych si nepomyslela, že za tak relativně krátkou dobu si pořídíme fenečku, kterou uchovníme a ta nám porodí nádherná štěňátka a přesně po třech letech tu máme dvě princezny, které nám dělají obrovskou radost. Stále vzpomínáme...a nezapomeneme.

                           Šarlotka                                          Sofinka                                              Arianka